Cílem předmětu je seznámit studenty s rozšiřujícími poznatky navazujícími na vzdělávací obsah předmětů zaměřených na andragogiku a pedagogickou psychologii dospělých. Učení je v předmětu představováno jako komplex neurofyziologických procesů probíhajících v různých částech mozku, který je chápán v duchu biologické fenomenologie jako autopoietický systém. Diskutovány jsou mechanismy paměti a učení a možnosti jejich pedagogického ovlivňování. Vědomosti o neurofyziologických procesech v mozku jsou dále aplikovány do pedagogické oblasti v souvislosti s individuálními charakteristikami učících se jedinců. Z toho důvodu bude zapotřebí danou problematiku zasadit do obecně didaktických otázek (taxonomie cílů, organizační formy, vyučovací metody, komunikace v pedagogickém procesu apod.) Během kurzu budou studenti seznámeni s přístupem autoregulovaného učení a nezbytnou složkou metakognice. Výuka zaměřená na podporu autoregulovaného učení a metakognice vede učící se jedince k rozvoji jejich základních kompetencí spojených s učením, s řešením problémů a samostatným tvůrčím uvažováním. Diskutovány budou i možnosti diagnostiky a metodologie způsobů zjišťování úrovně metakognitivní rozvinutosti a praktické cesty, které vedou k rozvoji a využití metakognitivního potenciálu učících se jedinců. Akcentována budou i související témata spjatá s psychologií učení (behaviorální model učení, paradigma J. Piageta, apod.)
Cílem předmětu je seznámit studenty s rozšiřujícími poznatky navazujícími na vzdělávací obsah předmětů zaměřených na obecnou didaktiku a pedagogickou psychologii. Učení je v předmětu představováno jako komplex neurofyziologických procesů probíhajících v různých částech mozku, který je chápán v duchu biologické fenomenologie jako autopoietický systém. Diskutovány jsou mechanismy paměti a učení a možnosti jejich pedagogického ovlivňování. Vědomosti o neurofyziologických procesech v mozku jsou dále aplikovány do pedagogické oblasti v souvislosti s individuálními charakteristikami učících se žáků.
Předmět je zaměřen na charakteristiku, vymezení, etiologii a možnosti kompenzace, reedukace a rehabilitace u různých typů zdravotního a tělesného postižení. V rámci výuky je vymezován význam a úkoly somatopedie, jakožto části speciální pedagogiky zabývající se edukací a rozvojem osob se somatickým postižením a zdravotním znevýhodněním. Konkretizovány jsou syndromy centrální parézy, zejména dětská mozková obrna (DMO), její formy, psychomotorický vývoj jedince s diagnózou DMO, terapeutické a rehabilitační postupy. Pozornost je věnována i dalším typům tělesného postižení, jako jsou periferní obrny, myopatie, malformace, defekty neurální trubice apod. Podrobně jsou diskutovány kurikulární, legislativní a didaktické otázky vzdělávání tělesně postižených žáků v ČR.