Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí výkon interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, proto se jedná a interdisciplinární předmět, který se dotýká sémiotiky a sémantiky. Teoreticky je tento přístup k interpretaci kotven jak v intersubjektivních goodmanovských termínech denotace, exemplifikace a exprese, tak v artefiletických subjektivačních komponentách zážitku. Jako metoda je teoreticky pojmově ukotvena a posléze procvičována konceptová analýza. Předmět osvětluje interpretační rozptyl a zkoumá, jak je tvůrcem konstruován a vnímatelem dekonstruován význam ve vizuální oblasti. Semestrálním úkolem je písemná práce a projekt obsahující analýzu vybraného díla nebo strategie, fixovaný a komentovaný dialog nad výtvarnou tvorbou a provedení a analýza tvorby, která není popisná. Druhý semestr analyzuje strategie objektové tvorby a prostorových koncepcí.
Předmět je praktickým vyústěním teoreticky zaměřeného předmětu Teorie výtvarné výchovy 2. Metodou konceptové analýzy jsou zkoumána základní díla období druhé moderny a postmoderny a připravována pod zvolenou záměrností do odpovídajícího edukačního tvaru spojeného s navrženou tvorbou, která není napodobivá, ale vědomě pracuje s metaforou. Režie edukačního transformátu pracuje s vytyčeným problémem, jeho řešením, záměrnou chybou, alterací mediality a dalších koncepčních daností díla, s expresivní experimentací a její zdůvodněnou šíří. Analýza metod: a) interpretace dějin, b) tvůrčího procesu, c) reflexe; vztah transformace slovo/obraz. Student učivo shrnuje v písemné práci a odevzdává didakticky účelně uchopené, prakticky ověřované, do edukační praxe směřované úkoly.
Předmět je praktickým vyústěním teoreticky zaměřeného předmětu Teorie výtvarné výchovy 2. Metodou konceptové analýzy jsou zkoumána základní díla období druhé moderny a postmoderny a připravována pod zvolenou záměrností do odpovídajícího edukačního tvaru spojeného s navrženou tvorbou, která není napodobivá, ale vědomě pracuje s metaforou. Režie edukačního transformátu pracuje s vytyčeným problémem, jeho řešením, záměrnou chybou, alterací mediality a dalších koncepčních daností díla, s expresivní experimentací a její zdůvodněnou šíří. Analýza metod: a) interpretace dějin, b) tvůrčího procesu, c) reflexe; vztah transformace slovo/obraz. Student učivo shrnuje v písemné práci a odevzdává didakticky účelně uchopené, prakticky ověřované, do edukační praxe směřované úkoly.