Předmět navazuje na metody a formy výuky, se kterými se studenti seznámili v předchozím semestru. Zaměřuje se podrobněji na průběh vyučovací jednotky, od učitelova pojetí výuky, přes počáteční motivaci až po hodnocení a reflexi ve výtvarné výchově. Jednotlivé kroky studenti analyzují na příkladu vybraného výtvarného zadání, navrhují jeho alterace a získané poznatky zapojují do svých příprav na souvislou pedagogickou praxi. Důraz je kladen na vědomé zacházení s probíranými tématy a na schopnost jejich praktické aplikace. Součástí předmětu je také práce s oborově didaktickou literaturou (učebnice a učební texty s platnou schvalovací doložkou MŠMT, starší učebnice, dostupné metodické příručky či pracovní sešity). Cílem je podpořit kompetence studentů v jejím výběru, analýze a používání (při přípravě na výuku i ve výuce).
Předmět navazuje na metody a formy výuky, se kterými se studenti seznámili v předchozím semestru. Zaměřuje se podrobněji na průběh vyučovací jednotky, od učitelova pojetí výuky, přes počáteční motivaci až po hodnocení a reflexi ve výtvarné výchově. Jednotlivé kroky studenti analyzují na příkladu vybraného výtvarného zadání, navrhují jeho alterace a získané poznatky zapojují do svých příprav na souvislou pedagogickou praxi. Důraz je kladen na vědomé zacházení s probíranými tématy a na schopnost jejich praktické aplikace. Součástí předmětu je také práce s oborově didaktickou literaturou (učebnice a učební texty s platnou schvalovací doložkou MŠMT, starší učebnice, dostupné metodické příručky či pracovní sešity). Cílem je podpořit kompetence studentů v jejím výběru, analýze a používání (při přípravě na výuku i ve výuce).
Předmět navazuje na metody a formy výuky, se kterými se studenti seznámili v předchozím semestru. Zaměřuje se podrobněji na průběh vyučovací jednotky, od učitelova pojetí výuky, přes počáteční motivaci až po hodnocení a reflexi ve výtvarné výchově. Jednotlivé kroky studenti analyzují na příkladu vybraného výtvarného zadání, navrhují jeho alterace a získané poznatky zapojují do svých příprav na souvislou pedagogickou praxi. Důraz je kladen na vědomé zacházení s probíranými tématy a na schopnost jejich praktické aplikace. Součástí předmětu je také práce s oborově didaktickou literaturou (učebnice a učební texty s platnou schvalovací doložkou MŠMT, starší učebnice, dostupné metodické příručky či pracovní sešity). Cílem je podpořit kompetence studentů v jejím výběru, analýze a používání (při přípravě na výuku i ve výuce).
Předmět navazuje na metody a formy výuky, se kterými se studenti seznámili v předchozím semestru. Zaměřuje se podrobněji na průběh vyučovací jednotky, od učitelova pojetí výuky, přes počáteční motivaci až po hodnocení a reflexi ve výtvarné výchově. Jednotlivé kroky studenti analyzují na příkladu vybraného výtvarného zadání, navrhují jeho alterace a získané poznatky zapojují do svých příprav na souvislou pedagogickou praxi. Důraz je kladen na vědomé zacházení s probíranými tématy a na schopnost jejich praktické aplikace. Součástí předmětu je také práce s oborově didaktickou literaturou (učebnice a učební texty s platnou schvalovací doložkou MŠMT, starší učebnice, dostupné metodické příručky či pracovní sešity). Cílem je podpořit kompetence studentů v jejím výběru, analýze a používání (při přípravě na výuku i ve výuce).
Předmět zakládá a aplikuje pojmy metody konceptové analýzy. Teoreticky je tento přístup k interpretaci kotven jak v intersubjektivních goodmanovských termínech denotace, exemplifikace a exprese, tak v artefiletických subjektivačních komponentách zážitku. Metoda je aplikována na srovnání příbuzných oblastí, například umění a designu, ale i jazykového a vizuálního oboru (slovo ? obraz), mezi kterými probíhá proces tvorby významu díla. Je objasněna nesymetričnost jedné z referencí (exemplifikace) jako podstata výlučnosti expresivních disciplín, proto předmět soustředí pozornost na způsob medializace díla. Alterace a expresivní experimentace jsou další rozšíření zkoumané metody. Předmět osvětluje interpretační rozptyl. Zkoumá, jak je tvůrcem konstruován a vnímatelem dekonstruován význam ve vizuální oblasti. Studenti zpracují aktuální projekt a učivo shrnují v písemné práci.
Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí výkon interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, proto se jedná a interdisciplinární předmět, který se dotýká sémiotiky a sémantiky. Teoreticky je tento přístup k interpretaci kotven jak v intersubjektivních goodmanovských termínech denotace, exemplifikace a exprese, tak v artefiletických subjektivačních komponentách zážitku. Jako metoda je teoreticky pojmově ukotvena a posléze procvičována konceptová analýza. Předmět osvětluje interpretační rozptyl a zkoumá, jak je tvůrcem konstruován a vnímatelem dekonstruován význam ve vizuální oblasti. Semestrálním úkolem je písemná práce a projekt obsahující analýzu vybraného díla nebo strategie, fixovaný a komentovaný dialog nad výtvarnou tvorbou a návrhy tvorby, která není popisná. První semestr analyzuje strategie plošných médií, zejména malby.