Předmět podává solidní přehled vývoje českého výtvarného umění od devadesátých let 19. století do roku 1948. Sleduje malířství, sochařství, architekturu, ale i fotografii a užité umění, přičemž pozornost zaměřuje na klíčové osobnosti a hlubší vysvětlení jejich projevu. Umělecké tendence přibližuje v kontextech s evropským uměleckým prostředím a s nejnovějšími interpretacemi/poznatky ke sledovanému tématu. Samozřejmou součástí výuky jsou návštěvy stálých expozic veřejných institucí a tematicky souvisejících výstav. Studentům jsou doporučovány i přednášky umělců/odborníků.