Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí výkon interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, proto se jedná a interdisciplinární předmět, který se dotýká sémiotiky a sémantiky. Teoreticky je tento přístup k interpretaci kotven jak v intersubjektivních goodmanovských termínech denotace, exemplifikace a exprese, tak v artefiletických subjektivačních komponentách zážitku. Jako metoda je teoreticky pojmově ukotvena a posléze procvičována konceptová analýza. Předmět osvětluje interpretační rozptyl a zkoumá, jak je tvůrcem konstruován a vnímatelem dekonstruován význam ve vizuální oblasti. Semestrálním úkolem je písemná práce a projekt obsahující analýzu vybraného díla nebo strategie, fixovaný a komentovaný dialog nad výtvarnou tvorbou a návrhy tvorby, která není popisná. První semestr analyzuje strategie plošných médií, zejména malby.